Andrej Babiš absolvoval maturitní zkoušku z POLITIKY a uspěl! ČR má vládu s důvěrou

Po několika měsících a mnoha hodinách včerejšího mistrovství republiky v mlácení prázdné slámy má Česko konečně vládu s důvěrou. Ač se to mnohým nemusí líbit, Andrej Babiš všem dokázal, že kromě byznysmena je i politikem.

Podařilo se téměř nemožné ve velmi nestandardní situaci, která nastala v Poslanecké sněmovně po podzimních volbách roku 2017 a která byla naprosto nová. Jednak v počtu politických subjektů majících zde své zastoupení, současně v jejich pestrosti, neboť se sem dostaly subjekty tradiční stejně jako - mírně řečeno – subjekty exotické, ale také zde byl obrovský náskok vedoucího subjektu oproti zbývající tříšti těch ostatních, což byl patrně také jeden z hlavních důvodů mimořádné nevraživosti ke spolupráci s vítězným hnutím a jeho předsedou, která ve standardních demokraciích odeznívá vyhlášením oficiálního výsledku voleb. (Inteligentní občané dávno pochopili, že výmluvy na trestní stíhání premiéra jsou jen zástěrkami frustrací jednotlivých lídrů neúspěšných stran.)

Je třeba říci, že Andrej Babiš má také spoustu chyb, z nichž některé si uvědomuje (ať už s přičiněním vlastním, nebo poradců), jiné bohužel nikoli. V žádném případě se mi nelíbí jeho slabá pozice vůči prezidentu Zemanovi, protože měl buď kandidáta na ministra zahraničních věcí do vlády odmítnout a zdůvodnit to předsedovi ČSSD, který by navrhl jiného kandidáta, nebo měl na Pochem trvat navzdory prezidentovi a zákonnými způsoby přinutit prezidenta jej jmenovat. To se bohužel neděje, ale uvidíme, co si ti tři dohodli, a jaký nastane během několika týdnů až měsíců (jak je avizováno) výsledek.

Další věcí, která se mi na chování Andreje Babiše nelíbí, je jeho argumentace o kampani, která měla poškodit dvoutýdenní ministryni spravedlnosti Malou, ačkoli ve skutečnosti šlo o skvělou práci médií, která odhalila a usvědčila tuto nechtěnou komičku z nekalého jednání při tvorbě jejích diplomových prací. Ani jeho vyjádření, že nebude řešit, jestli králík vykadí 50 nebo 100 gramů bobků, nebylo šťastné a jen poukazuje na jeho přehlédnutí hlavního problému oné poslankyně a náměstkyně hejtmana v jednom, kterým není téma diplomových prací, ale vadné jednání. Je samozřejmě na pováženou, zda se osoba počítající králičí bobky má nazývat inženýrkou ekonomie, ale to už je záležitostí úrovně českého nejen vysokého školství.

Na druhou stranu je třeba přiznat, že Andrej Babiš, ačkoli se někdy zmýlí, umí operativně reagovat a to je vlastnost pro politika nesmírně důležitá. Odvolání sběratelky funkcí Taťány Malé muselo přijít. Pokud někdo politikovi vyčítá, že reaguje na základě poptávky veřejného mínění, a považuje to za slabost, tak právě umění naslouchat občanům a vytvářet kompromisy, to je to, co dnešní vyprázdněné blokační anti politice chybí.

V rozjitřené povolební době mě ani nepřekvapila rétorika nových uskupení, ale spíše těch tradičních.

Pokud se týká pirátů, je zvláštní a velmi podivný jejich slovník, protože – jak znám některé jejich voliče – měly by být frekventovanými výrazy v jejich mluvě slova jako sníh, lajna, tráva, perník, koks, ale kdepak, nejčastějším souslovím, kterým se představitelé této strany doslova zaklínají, je povolební strategie. Je vidět nepochopení reality, že když člověk kromě účesu oblíbeného u humanoidních parazitů, sandálů a dřevěných korálů oplývá i trochou inteligence a schopností oslovit dav, ještě to neznamená, že je politikem. Nelze se totiž před volbami zabarikádovat a po volbách se cpát do opozice, protože vždycky musí být někdo v pozici, k čemuž musí být nadán právě schopností hledat kompromisy a odhodit předvolební rétoriku. Myslet si, že se před volbami vymezím vůči všem, a po volbách na tom budu dál trvat, aniž bych z čehokoli slevil, a navíc to budu považovat za správné, pak je vidět naprosté nepochopení a pomýlení z toho, co je politika. Po volbách je třeba nacházet programové průniky, na nichž by se dalo postavit programové prohlášení vlády, nikoli neshody. Ono totiž dovedeno ad absurdum mohou být všichni v pozici (tedy ve vládě), ale nikdy nemohou být všichni v opozici. Někdo zkrátka musí vždycky sebrat tu odvahu, zariskovat a vzít na sebe vládní odpovědnost, nemá-li být země v permanentní nestabilitě. Ale možná ještě bude čas se to naučit, že politika není umění chtěného, ale umění možného.

Subjekt SPD politického podnikatele v roli česko-japonského klauna, nemá ani smysl hodnotit. Tento shluk nepojmenovatelných individuí nic - kromě občasných cirkusových vystoupení - nepřináší a stejně jako všechno založené na iluzi, zase brzy zmizí bez ohledu na to, kdy bude prázdná stranická pokladna. Samozřejmě přijde jiné neméně zábavné uskupení, protože celý Parlament je tvořen zástupci našeho lidu a jeho skladba bude vždy odpovídat skladbě voličů. V dobrém i ve zlém.

Co je ale překvapivé, je postoj ODS, která se svojí politickou zkušeností přece musela vědět, že před volbami se bojuje o voličstvo všemi možnými způsoby, a je naprosto legitimní vzájemná nevraživost politických konkurentů, aby se po volbách usmiřovalo a nacházely se dohody, aby země mohla fungovat a ti unaveni bojem mohli zregenerovat a nabrat síly do dalšího volebního klání. Nemít průhledného lídra, který asi nikomu nevadí, ale taky nikoho nenadchne, mohla ODS spolu s ANO utvořit jistě stabilnější vládu, než je ta současná, ale vinou odmítavého postoje ODS se tak nestalo. Vymezovat se vůči EET, s nímž souhlasí většina sdružení podnikatelských organizací (nemluvě o občanech), není šťastné. Vyprázdněnost této strany a její strašení spíše směšnou než děsivou KSČM jen ilustruje onu krizi tradičních českých politických stran, které nejsou schopny najít téma, s nímž by napřely svoji pozornost do budoucna a přestaly se pořád ohlížet zpět. V tomto je s ODS téměř totožná i ta zbylá pravicová drobotina Poslanecké sněmovny.

Jsem zvědav, zda současná vláda dožije celý zbytek volebního období. Ve jménu stability země bych si to přál. A samozřejmě je třeba také poukazovat na její případná selhání. Těch se i Andrej Babiš umí dopustit, ovšem na rozdíl od mnohých ostatních umí reagovat, proto je v tomto volebním období přes všechny své negativní vlastnosti prozatím vítězem. Jak dlouho mu to vydrží, záleží na tom, kdy se probudí ostatní lídři stran a hnutí a pochopí, že program anti Babiš už vyčpěl, a je třeba nacházet jiná témata, která voliče osloví a jejichž pozitivní výsledky lidé rádi uvítají v každodenním životě.